• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Pražské metro – složitý příběh se šťastným koncem

Pražské metro je dobře známé každému Pražanovi. Mnozí z nás v něm tráví několik hodin denně na cestách do práce, do obchodu či k lékaři. Před očima nám stojí funkcionalistický design komunistických stanic snoubený s rozvernými devadesátkami ve stanici jiné. V uších nám zní typické hlášky, které po těch letech známe už nazpaměť. Jaký je však příběh tohoto podzemního komplexu? Poodhalme tajemství pražských tunelů.


 

Jak to všechno začalo?

Velká část Pražanů si dneska neumí Prahu bez metra představit. Tento pocit vyplývá ze dvou faktorů. Za prvé je Praha dopravně natolik přetížená, že absence metra by dnes způsobila totální kolaps celého systému MHD a za druhé je metro v provozu od roku 1974, takže by vám muselo být dnes přes padesát, abyste si pamatovali Prahu bez metra. Jaká byla Praha bez metra a kde se vzal první návrh na pražské linky?

Historie se začala psát v roce 1898, kdy známý pražský obchodník Ladislav Rott představil svůj návrh na podzemní dráhu. Nechal se inspirovat Londýnem, kde vlaky v podzemí slavily už 35 let svého provozu. Ladislav Rott navrhoval využít pražské kanalizace a vést trasu z Karlína přes centrum Prahy do Podolí. Městská rada na jeho návrh nereagovala zrovna s nadšením. Takový druh dopravy najde své uplatnění možná v Budapešti nebo Vídni, ale pro Prahu je takový monstrózní projekt zbytečný. Tak zněla jejich odpověď.
 

Vše překazila válka

Další důležitý pokus proběhl v roce 1926 z pera Vladimíra Lista a Bohumila Belady, kteří přišli s projektem Podzemní rychlá dráha pro Prahu. V roce 1931 byla potom vypsána soutěž na výstavbu metra, kam mířily další návrhy. Původní zmíněný návrh z roku 1926 se ukázal jako nejlepší a byl schválen k realizaci. V cestě však stála druhá světová válka. Nutno podotknout, že se mělo jednat spíše o podpovrchovou tramvaj, nikoli o těžké metro sovětského typu.

Po skončení války se diskuse otevřela znovu. Ale země byla těžce poškozená válkou, navíc komunistický převrat prosperitě také nepomohl. Vyjádření komunistických představitelů bylo v tom smyslu, že minimálně do roku 1960 si musí Praha poradit s dopravou pouze v rámci povrchových druhů dopravy. Každý ale věděl, na jak velké problémy si metrolopole zadělává.

Jak soudruzi řekli, tak také udělali

Nakonec se metro stalo kromě dopravního, také ideologickým prostředkem. Šlo zejména o to, jak světu dokázat česko-sovětské přátelství (nebo spíše vazalství). Komunisté metro pojali také tak, že hlavně díky režimu se teprve podařilo vybudovat něco tak velkého. Když ponecháme ideologii stranou a budeme se držet faktů, tak první kopnutí do země proběhlo v roce 1966 a v roce 1974 vyjel první vlak metra. Vedlo pouze mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov. Důkazem, že tehdejší inženýři počítali správně, je fakt, že ačkoli tato trasa měla jen 6 km, přepravila za necelý rok téměř 40 miliónů cestujících.

Dnešní parametry

Dnes má metro 3 trasy (A, B, C), měří celkem 66 kilometrů, má celkově 61 stanic a ročně přepraví přes 430 milionů osob. Bylo navrhnuto jako protiatomový kryt pro případ jaderné války. Oficiální dokumenty uvádějí, že metro dokáže v případě potřeby poskytnout úkryt až 330 000 osobám. Jestli by vše fungovalo tak, jak má, to dnes odborníci hodnotí spíše skepticky. V roce 2002 během velké povodně ochranný systém metra nezafungoval a některé stanice byly zcela zatopeny.


 


[MJ 16. 5. 2020]
Foto: Wikimedia Commons

    


Témata




Zařazeno v kategorii

Metro


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama
Reklama