Škoda Auto dnes patří k předním světovým automobilkám. Své modely vyváží se do desítek států, vyrábí řadu různých modelů ve spoustě variací. Ne vždy tomu tak ale bylo. Existovala doba, kdy mladoboleslavská Škoda měla jasný cíl: vyrábět tuctová auta pro tuctové zákazníky.
Praha se může pyšnit celou řadou monumentálních památek, které rády navštěvují turisté z Čech i ze zahraničí.
Ruzyňské letiště je bezpochyby největším letištěm v České republice. Na rozdíl od jiných letišť u nás však nemělo kdovíjak skromné začátky a hned na počátku bylo plánované jako poměrně velký projekt.
Společnost Coca-Cola HBC CZ/SK pokračuje v úsilí zvelebit okolí v místě, kde působí a zrekonstruuje autobusové zastávky „Sídliště Jahodnice“.
Vzhledem k tomu, že Praha se bezpochyby řadila vždy mezi moderní evropské metropole, již na konci devatenáctého století jistý Ladislav Rott vytvořil návrh podzemní dráhy. V té době ale ani náhodou nemohl tušit, že podzemní dráha v českém hlavním městě na sebe nechá tak dlouho čekat.
Letiště Václava Havla Praha je největší české letiště a hlavní dopravní uzel celé země. Pojďme si připomenout ruzyňské letiště v datech i číslech.
Sdílená doprava se ve všech světových metropolích těší čím dál tím oblibě a Praha není výjimkou. Přeci jen ucpané centrum a desítky aut v kolonách nebaví nikoho.
Chcete-li vidět co nejvíce zajímavých míst a trochu šetřit svoje unavené nohy, můžete využít nabídku svezení se vláčkem nebo historickými vozy a poznat tak alespoň některé ze známých památek.
Doufáme, že je nebudeme nikdy potřebovat, zároveň jsme ale rádi, že tady pro nás jsou. Vrtulníky ve službách záchranářů.
V dnešní době jsou všechna auta tak nějak stejná. Je to dáno tím, že se automobilky spojily do větších koncernů a unifikací jednotlivých dílů šetří náklady.
Československo bylo již od svého vzniku zemí moderní – průmyslovou. S tím souvisel prudký rozvoj automobilismu. Odtud už byl jen krok k expedicím do celého světa.
Praha se rozhodla sjednotit vzhled městské hromadné dopravy. Autobusy, tramvaje, vlaky příměstské dopravy a soupravy metra, které jsou součástí pražské integrované dopravy (PID) budou mít v budoucnu jednotný šedo-bílý design.
Pozorovat svět z ptačí perspektivy je lidem dopřáno už od dob, kdy bratři Montgolfiérové poprvé vzlétli ve svém balónu.
Plnit plynové láhve na propan-butan (LPG) je možné pouze ve speciálních plnírnách. V praxi ale někteří provozovatelé čerpacích stanic plní přímo ze stojanů na autoplyn kromě nádrží automobilů také láhve na LPG, což je protizákonné.
Většina návštěvníků se po Praze toulá pěšky. Ale co takhle vyzkoušet něco méně tradičního.
Podobně jako červené krvinky, tak i lidé jsou neustále v pohybu. Důležitým parametrem pro výslednou efektivitu pohybu je spolehlivost a přesnost. To, co dnes bereme jako samozřejmost, je výsledkem pevné vůle a důslednosti.
Tunelový komplex Blanka, TKB nebo, jak ho všichni asi nazýváme nejčastěji, tunel Blanka, je ne tak dávno dostavěná část městského okruhu v Praze. Celý komplex tvoří na sebe navazující Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel. Tyto tři části celkem měří 5 502 metrů, čímž z Blanky dělají nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Pod Prahou se táhne od Malovanky pod Střešovicemi, pod Prašným mostem, dále pod Dejvicemi a Hradčany až na Letnou, potom vede pod Stromovkou a Vltavou a jeho ústí se kříží s novým Trojským mostem. Celý projekt byl finančně největším projektem v dějinách Prahy. Celou tuto monstrózní stavbu provází od začátku spousta kontroverzí a spekulací. Byly na něj vypracováno velké množství technických návrhů a jeho výstavba nakonec trvala osm let.
Pražské metro je dobře známé každému Pražanovi. Mnozí z nás v něm tráví několik hodin denně na cestách do práce, do obchodu či k lékaři. Před očima nám stojí funkcionalistický design komunistických stanic snoubený s rozvernými devadesátkami ve stanici jiné. V uších nám zní typické hlášky, které po těch letech známe už nazpaměť. Jaký je však příběh tohoto podzemního komplexu? Poodhalme tajemství pražských tunelů.
