Branické skály

Branické skály patří mezi přírodní chráněná území spadající do takzvané pražské přírody. Dělí se na dvě části, a sice na samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška a na Školní vrch. Jako přirozená hranice mezi těmito částmi zde funguje Stará cesta.

Těžařská oblast

I když to tak dnes již nevypadá, v lokalitě Branických skal se standardně těžil vápenec, a to ještě před zhruba tři sta lety. Zde se získávalo slavné pražské staroměstské vápno, které se využívalo hlavně ke stavbě komunikací i budov. V současné době je na lomové stěně možné najít vrstvy devonských vápenců. Těžební oblast se v této oblasti nacházela ještě severním směrem od kostela svatého Prokopa. Zdejší lom se využíval hlavně k dolování silurské bazaltu, což je sopečná hornina. I ta se používala ke stavbě, i když ne v takové míře, jelikož její výskyt je přeci jen vzácnější než výskyt vápence.

Branické skály jsou rovněž zajímavé díky bohatému nalezišti různých zkamenělin. Na tomto místě byl s největší pravděpodobností proveden první popis zkamenělin v českých zemích. Dokonce sem rád jezdil ve své době známý paleontolog Joachim Barrande, který se zde věnoval sběru a studiu zkamenělin v míře větší než hojné.

Příroda

Branické skály jsou zajímavé i co se vegetace týče. V této oblasti je možné najít i části teplomilné skalní vegetace, což není zrovna běžné. Rovněž z hlediska botaniky je zajímavý i výskyt bělozářky liliovité, kterou je možné najít hlavně na Školním vrchu, nicméně se v mnohem menší míře nachází i v jiných částech této oblasti.

Je možné na Branických skalách identifikovat celou řadu vzácné flóry i fauny. Je však otázkou, zdali ty tady vydrží, jelikož ve zdejším prostředí nemají často dostatečné množství živin. Rozvoj některých druhů vzácnější flóry navíc může limitovat zastínění, jenž je v této oblasti až příliš velké.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons - autor fotografie cs:ŠJů