• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Jak se slaví Vánoce jinak?

04.01.2021

Co by to bylo za Vánoce, kdybychom neměli ozdobený stromeček, napečenou tunu cukroví a na štědrovečerní tabuli by chyběl kapr a bramborový salát? Rozhodně by nešlo o Vánoce, na jaké jsme zvyklí od malička. Dokážete si vůbec představit, jak Vánoce slaví například na Havajských ostrovech, kde, jak je rok dlouhý, ani vločka sněhu nepadne? Nebo jak slaví Vánoce jiné národnostní menšiny, které mohou žít i na našem území? Mohu vás ujistit, že původci fantazii meze nekladli!


Chanuka

Svátek můžeme znát také pod přezdívkou svátek světel. Proč se mu tak přezdívá, si řekneme za chviličku. Tento svátek neuznává zběsilé lítání po obchodech za jediným posláním, sehnat co nejhodnotnější dárky. Židé totiž věří, že pozornosti, které si v průběhu Chanuky navzájem věnují, musí především oplývat citovým významem. Jak jsme již nakousli, jedná se o čistě židovský svátek, připadající na měsíc Kislev (přelom listopadu a prosince v gregoriánském kalendáři). Svátek trvá celých osm dní. Židovská komunita si tak každoročně připomíná zázrak, který sahá až dvě století před náš letopočet.

Historická událost je známá jako povstání Makabejských. Židé se tehdy vzbouřili proti Řekům, kteří nesouhlasili s vyznáváním židovského boha. Řekové velice dobře věděli, že k vyvolání tohoto ducha slouží posvátný olej, který nesmí být znesvěcen dotykem nepovolaných. Schválně znesvětili všechny lahve s olejem, až na jednu zapomenutou, která zůstala kupodivu v pořádku. Oleje však bylo málo a vystačil by na pouhý jeden den. I tak rabín zapálil první svíci každému, podle tradice. Následující den ovšem přišel zázrak! Svíce nevyhasly, plály vesele dál dokonce po sedm dní. Do té doby židé stačili vyrobit nový posvátný olej a svátek mohl v poklidu proběhnout, jako každý rok.

Proto židé mají ke světlu určité pouto a jelikož věří, že Chanuka je svátek, kdy každý má právo spatřit světlo i v nejčernější tmě, umisťují osmiramenné svícny, Menory, před okna, aby i nevěřící doprovázel plamen světla domů v mrazivé noci.

Dalším typickým znakem je jídlo, které židovské ženy připravují na velkou slavnost. Na sváteční tabuli nesmí chybět sladkost připomínající koblihy, či latkes, což se přibližuje našim bramborákům.

To nejdůležitější nakonec. Chanuka je především známá jako veselý svátek. Nikdo nesmí držet smutek, zpívají se veselé koledy a pohošťují se nejen vzdálení příbuzní, ale i přátelé.


Kwanzaa

Zpívání, tancování, vyprávění historek a sdružování lidí, kteří jsou stejní jako vy. No nemá takto vypadat pořádná oslava? Seznamte se s relativně novodobým svátkem, který je tu s námi teprve od minulého století (1966). Kdo stojí za zrodem tohoto svátku a komu je věnován? Na obě otázky neprodleně získáte odpověď!

Za svátek vděčíme bývalému vysokoškolskému kantorovi afrických studií Maulanaovi Ronu Karengovi. Sám je příslušníkem tmavé pleti a svátek vznikl díky jeho myšlence, že Afroamerická menšina v USA by neměla zapomínat, odkud pochází a že všichni příslušníci tmavé pleti jsou na stejné lodi. Oslavy trvají sedm dní, připadají každoročně na 26.12. až 1.1.

Každý den se připomíná jeden ze základních pilířů africké kultury. Těmito pilíři se rozumí: Umoja (pospolitost), Kujichagulia (odhodlání), Ujima (kolektivní práce a zodpovědnost), Ujamaa (spolupráce v ekonomice), Nia (účel), Kuumba (kreativita), Imani (osud). Jednotlivé pilíře nesou specifický znak a reprezentují jednu svíčku na sedmiramenném svíci Kinara.

Podobně jako u Chanuky je každý večer zapálena jedna svíčka. Číslo sedm je u chanuky esenciální číslo. Nejen že z něj vychází počet pilířů, ale zároveň počet nejzákladnějších atributů, mezi které řadíme například zmíněný svícen Kinara, plodiny, sedm svíček zbarvených do červené, zelené a černé (hlavní barvy svátku) nebo volně přeloženo pohár spojenectví, ze kterého se šestý den napijou všichni přítomní na důkaz jednoty.

Oslavy vrcholí sedmý den, kdy dojde na dárky. Lidé si předávají především kulturně založené dárky. Pod tím si můžeme představit cokoli týkající se hudby, umění, či naučné literatury. Je podstatné zmínit, že upřednostňují dárky zakoupené v podniku lidí stejné barvy pleti či ručně vyrobené. Když se to vezme kolem a kolem, Kwanzaa není ničím jiným než mix významných afrických slavností.


Zimní slunovrat

Mnoho z vás mohl tento bod zarazit. Zimní slunovrat? Však ten už se neslaví! Na světě není výstižnější argument nežli: „Well, yes but actually not,“ v překladu: „Ano, ale vlastně ne.“ Přidali jsme slunovrat do kategorie nevšedních svátků ve Vánočním období, poněvadž, a protože je s Vánocemi úzce spjatý, ale přesto se slaví zcela jinak.

Zimní slunovrat je starověký předchůdce Vánoc. Tehdejší kultury slavili svátek asi tak odlišně, jako se dnes liší oslava Vánoc Českých od těch Francouzských. Základ je stejný, pojetí jiné. Keltové a mnozí další věřili, že se Slunce znovuzrodilo a opět střádá své síly. Díky tomu se noci zkracovaly a dny prodlužovaly. Slunce znázorňovalo teplo, světlo a život, přirozené podmínky pro zemědělství. Ze zemědělství pocházela potrava, díky které přežívali, tudíž je naprosto pochopitelné, proč slunce považovali současně za symbol naděje.

S příchodem křesťanství pohanské svátky zanikly a Vánoce se začaly slavit zcela náhodou ve stejném časovém rozmezí jako předchozí svátky pohanské. Dodnes se spekuluje, které svátky jsou skutečně křesťanského původu a které jsou pouhou „vykrádačkou“ svátků, jež existovaly dlouho do doby příchodu křesťanů.

Jak konkrétně se slunovrat slavil, nikdo neví. Není dostatek dochovaných pramenů. Pravděpodobně se slavil jako každý jiný svátek. Spousta veselí, jídla, tanečků a hudby.

Autor: Denny
Foto: www.pixabay.com



Témata




Zařazeno v kategorii

Články