• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Karlachovy sady na Vyšehradě

16.01.2021

Přiznejme si, kdo zná jméno Karlachovy sady? Mohla by to být otázka do vědomostní soutěže a málokdo v Praze si uvědomí, že už tam mnohokrát byl a místo zná poměrně dobře.

Jedná se totiž o část Vyšehradského parku, jež se nazývá podle místního probošta vyšehradské kapituly Mikuláše Karlacha, katolického kněze, politika vlastence (1831-1911). Tvoří je sadová zeleň s lípami kolem ohraničená hřbitovní zdí slavného Slavína, uličkami K rotundě a V pevnosti nedaleko Vyšehradských kasemat. Rozlohu má zhruba 1 ha a leží 230 m nad mořem. Na poměrně malé rozloze těchto sadů objevíme hned několik významných památek, z nichž první je, dalo by se říci, českým i pražským unikátem.

Čertův sloup

Tuto dominantu opravdu nikdo nepřehlédne. Jeho původ a důvod existence je obestřen tajemstvím. Zvláštní je i materiál, který se při stavbě pražských kostelů běžně nepoužíval. Je to tvrdá žula-granodiorit. Ví se, že sloup rozlomený na tři kusy stával ještě do 18.století ve vyšehradském kostele sv. Petra a Pavla a k tomu se vyprávěla tato pověst:

Jistý vyšehradský kněz prý uzavřel sázku s ďáblem, že doslouží mši dříve, než on donese sloup z Říma. Svatý Petr ale ďábla zdržel a srazil ho třikrát do benátské laguny. Tak se stalo, že se ďáblovi nepodařilo vrátit včas. Ve vzteku mrštil sloupem na střechu kostela, ta se prolomila a sloup dopadl na podlahu a rozbil se na tři kusy.

Rozlomený sloup prý stával uvnitř baziliky po dlouhá staletí. O tom ďábelském kousku se vyprávělo nejen v Čechác. Je známo svědectví o vymítání ďábla ve Švýcarsku u jednoho sedláka, kterého prý sužoval ďábel jménem Zardan a byl to prý tentýž ďábel, který kdysi odnesl sloup z Říma do Prahy. Příběh je zpodobněn v půvabné barokní malbě nad vchodem do sakristie baziliky svatých Petra a Pavla.

Jak popisuje A. Česal v knize Záhady staré Prahy, Josef II. prý tuto legendu považoval za hloupé žvanění o čertech a nechal sloup vyklidit z kostela. Legendární sloupy vyšehradské se válely na hřbitově u kostelní zdi, odkud je nechal probošt Vyšehradské kapituly Karlach přenést (1894) a postavit v trojúhelníkové sestavě tam, kde stojí dodnes.

Podivná existence sloupu se vysvětluje i jinak. Prý byl vržen při obléhání Vyšehradu husity obřím vrhacím zařízením, které se buď jmenovalo Čert nebo se Čert jmenoval hejtman husitů? Kdo ví.

Nejblíže pravdě je zřejmě Bohuslav Balbín, když popisuje, že na Vyšehradě se konaly pohanské obřady a sloup zřejmě sloužil jako součást pohanské svatyně.
Máme tu jistou paralelu na nedalekém protějším břehu. Na území dnešního 3. nádvoří Pražského hradu stávala vyvýšenina Žiži (asi na místě zdejší sochy sv. Jiří), která byla také významnou pohanskou svatyní. Prý sloužila pohanskému bohu Santovítovi a po přijetí křesťanství se možná tento kult transformoval do křesťanského patrona podobného jména – svatého Víta. Obecně pohanská víra se přetavila v křesťanskou věrouku o svatých a ďáblech. A v případě Vyšehradu vznikla pověst o čertovi a jeho sloupu.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Travnatá plocha, pár laviček a už vidíme Sochu sv. Jana Nepomuckého. Ta snad trochu připomíná nejznámější sochu Johánka z Karlova mostu od Jana Brokoffa. Snad tady má vyvažovat svou svatou vážností moci pekelné. Sochu nechal zhotovit z hořického pískovce na své náklady tehdejší probošt Karlach. Autory jsou Josef a František Ducháčkovi a socha byla vysvěcena v roce 1895.

Co je dále k vidění?

Zajímavá je rovněž gotická studna a lipová alej lemující cesty. Studna má tvar kapličky a známá pražská spisovatelka Popelka Biliánová v roce 1905 ji zmiňuje ve svých Pověstech vyšehradských : ”...blízko nad vodou jsou pohyblivé kameny, jež lze vyndati. Za těmito kameny jest prý skalní chodba, kteráž vede do nitra skály vyšehradské do podzemních síní, kde uloženy jsou vyšehradské poklady. Od studně v kapličce vychází prý také bílá paní a chodí po hradišti.”

Jinou památkou v tomto menším areálu je socha Mikuláše Karlacha. Karlach se zasloužil jako kanovník o zvelebení Vyšehradu i o magické trojnožkové umístění Čertových sloupů. V roce 1911 byly jeho jménem pojmenovány Karlachovy sady.

Energie místa je mimořádná a sem byla logicky umístěna později i jeho socha.
U příležitosti 100. výročí dokončení regotizace kapitulního chrámu – baziliky menor – sv. Petra a Pavla v roce 2003 tu byl slavnostně odhalen a vysvěcen jeho pískovcový monument v životní velikosti. Je dílem akademického sochaře Pavla Malovaného.

Dříve patřily sady jen kapitule, dnes jsou veřejně přístupné po celý rok a procházku si sem můžete udělat kdykoliv, a nejlépe před soumrakem, kdy Čertův sloup vrhá temné stíny a magie místa doslova houstne.

Autor: Hana Čechová
Foto: Licence Creative Commons



Témata




Zařazeno v kategorii

Parky a zahrady


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama