• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Na chatě se mohou bakterie v potrubí množit už za pár dní

16.07.2022

Průjmy či zdravotní potíže způsobené vodou si lidé často spojují se zahraniční dovolenou. Rizikový nemusí být ale jen led v limonádě nebo napuštěná voda z veřejných umýváren na pláži. Otravu si je možné dovézt i z vlastní chaty v Česku, přestože je původní zdroj vody pitný a nezávadný. Odborníci proto radí, jak se o vodu v teplých měsících starat a kdy si dát pozor na množení bakterií.

Pokud odebíráte vodu z veřejného zdroje, zodpovídá za její kvalitu provozovatel. Jeho odpovědnost ale končí ve chvíli, kdy voda v trubkách překročí takzvané předávací místo na vašem pozemku. „Od tohoto místa již neručí za případnou zhoršenou jakost rozvodů v objektu. Stagnací vody ve vnitřních rozvodech poté může docházet k jejímu jakostnímu zhoršení, a to jak mikrobiologickému, tak i chemickému – například u starých olověných rozvodů nebo umístěním nečištěného filtru,“ upozorňuje Dana Šalamunová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

U rozvodů napojených na soukromé studny může být riziko ještě vyšší. „V takovém případě nikdo jakost pitné vody nedeklaruje a její sledování na rozdíl od veřejných zdrojů nepodléhá ochraně veřejného zdraví,“ dodává Šalamunová.

Podle Státního zdravotního ústavu může tato voda představovat zdravotní riziko, jako je přenos infekcí nebo výskyt chemických látek. „Mikrobiologické příčiny onemocnění jsou nejběžnějším a nejrozšířenějším zdravotním rizikem spojeným s pitnou vodou. I v České republice opakovaně zaznamenáváme výskyt jednotlivých případů i epidemií. Člověk se může nakazit, pokud dojde k mikrobiologickému znečištění pitné vody v jakékoli části systému zásobování od zdroje po kohoutek,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Voda musí proudit. Odpustit kohoutek pokaždé nestačí

Podle odborníků závisí přemnožení mikroorganismů v pitné vodě na mnoha faktorech. „Důležitá je teplota vody, množství živin ve vodě pro jejich růst, typ materiálu potrubí a případná koncentrace desinfekčního prostředku. Velmi podstatná je také doba zdržení vody v síti, a to nejen v potrubí,“ vypočítává odborník na kvalitu vody Marek Holko ze společnosti Viega, která se specializuje na instalační techniku.

Při delší stagnaci vody podle něj dochází ke zvýšenému nárůstu biofilmu bakterií na stěny potrubí. Právě chataři by si proto měli dávat pozor především v případě, kdy se do chaty po nějaké době vracejí. Nepočítá se přitom jen zimní odstávka, ale například i mezera mezi víkendy.

„Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Může dojít ke zdravotně významné změně její kvality, kterou člověk nemusí pouhými smysly rozpoznat. Při stagnaci vody po dobu několika dní stačí vodu odpustit v řádu několika minut. Po delších odstávkách je ale potřeba vyměnit celý objem vody ve vnitřních rozvodech. V méně často používaných odběrných místech, jako jsou pokoje pro hosty, garáž nebo sklep, je třeba vodu měnit pravidelně, minimálně jednou měsíčně,“ upozorňuje ředitel odboru hygieny v Brně Miroslav Staněk. Kvalitu vody podle něj ovlivňují rovněž přímo samotné rozvody.

S tím souhlasí i odborníci z Viegy. „Záleží nejen na potrubí, ale i na dalších konstrukčních prvcích, jako jsou výtokové armatury nebo jednotlivé spoje. Důležitou roli hraje materiál – dříve oblíbené slitiny mědi s obsahem olova obsahují prvky těžkých kovů, které se do stojaté vody uvolňují,“ varuje Marek Holko.

Stagnaci vody podle něj zabraňuje samotná podoba rozvodu. „Rychlejší výměny vody jednoduše docílíme při použití menších vnitřních rozměrů konkrétních potrubí a proplachem méně často používaných zařízení, například už v podobě návrhu potrubí formou okružní nebo řadové instalace. Důležité je celé dimenzování vnitřního vodovodu a to, aby se voda ve vnitřních vodovodních rozvodech dostala ke kohoutku co nejrychleji a obměňovala se co nejčastěji,“ popisuje Marek Holko.

Pozor na teplou vodu

Kromě dostatečného pohybu vody je potřeba dávat si pozor též na její teplotu. „K namnožení bakterií může dojít v příznivých teplotních podmínkách, mezi dvaceti a padesáti stupni Celsia, i za velmi krátkou dobu. Je nutno si dát pozor na různé ‚ohřívače‘ vody ke sprchování, které si lidé u chaty postaví z nějakého barelu, přičemž trubky jsou vedeny vně objektu a svítí na ně slunce,“ poukazuje mluvčí Krajské hygienické stanice Vysočina Jana Böhmová.

I původně pitná voda může být po takovémto ohřátí líhní bakterií. „Existuje určité riziko infikování i při sprchování, když dojde k jejímu spolknutí nebo vdechnutí. Naštěstí ale bakterie hynou při teplotách nad šedesát stupňů,“ dodává mluvčí.

Podle Marka Holka z Viega by mělo být potrubí na teplou a studenou vodu ve stavební drážce, v podlaze nebo u stropu vedené vždy odděleně. „Důležité je, aby nedocházelo k vzájemné výměně tepla mezi rozvody teplé a studené vody. Tímto způsobem se rozvody mohou vzájemnou výměnou tepla dostat právě nad limitní teplotu pětadvacet stupňů Celsia, což je ideální hodnota pro růst a množení mikroorganismů. U starších typů staveb také bývá voda mnohdy svépomocně vedená v blízkosti tepelného zdroje bez dostatečné tepelné izolace,“ doplňuje Marek Holko.

Zdroj: Anna Fajkusová
Foto: Narrative Media s.r.o.



Témata




Zařazeno v kategorii

Články o realitách



Související rubriky


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama