Palác Lucerna

Český národ v druhé polovině devatenáctého století nevyhnutelně mířil k duchovní, národnostní, obchodní a částečně i politické emancipaci. Tento směr vyjadřoval hlavně stoupající nárůst českých vlastenců, kteří krom jiného stojí i za stavbami, které znovu nabyté národní uvědomění měly pomoci přenést od elit k českým masám. Proto v té době vznikaly takové budovy, jako jsou Národní divadlo, Rudolfinum, Národní muzeum či Palác lucerna.

Moderní budova

Palác Lucerna patří mezi vrcholná díla tehdy známého projektanta a inženýra Vácslava Havla. I přesto, že se nenarodil do některé z elitních pražských rodin, dokázal během svého života vybudovat vlastní stavební firmu, jejímž prostřednictvím vybudoval v hlavním městě celou řadu budov, hlavně činžovních domů. Valnou část z nich samozřejmě navrhl, a to i přesto, že se až do roku 1917 nemohl pyšnit inženýrským titulem. Díky nepříliš dobré finanční situaci v mládí totiž neměl možnost dostudovat.
To mu ale nebránilo stát u zrodu jednoho z nejznámějších pražských paláců tehdejší i dnešní doby. Palác Lucerna byl první pasážovou budovou v české metropoli. Na tehdejší dobu, tedy období před První světovou válkou, se jednalo o skutečně nadčasové dílo. Velkou měrou k tomu přispívá nejen železobeton, který byl tehdy v architektuře takřka novum, ale třeba i luxferové stropy, případně rozsáhlé skleněné plochy.

Široké kulturní vyžití

Palác Lucerna však nikdy nebyl zajímavý pouze po architektonické stránce. Hlavním lákadlem pro většinovou společnost pochopitelně nebyl sloh ani typ použitého stavebního materiálu, nýbrž kulturní vyžití, které se odehrávalo za jeho zdmi. A že ho bylo.

Už v době otevření byste se zde mohli zastavit na různé koncerty, taneční show, plesy ale třeba i sportovní utkání. Jedním z těch nejslavnější je zápas v boxu, jehož hlavní hvězdou byl legendární Gustav Frištenský. Za první republiky ve zdejším kabaretu účinkovaly v paláci takové hvězdy, jako byli Vlasta Burian či Voskovec s Werichem. Kdysi to v Lucerně skutečně žilo.

Současnost

Druhá světová válka a následně i nástup komunistické diktatury znamenaly i pro Lucernu docela těžké časy. Stále sem proudili Pražané v houfech, ale už to nebylo takové jako dříve. Navíc se budova během minulého režimu neopravovala, což na ni mělo samozřejmě negativní následky.

Po revoluci se díky restitucím dostal palác do rukou bratří Havlů, díky čemuž svitlo Lucerně světlo naděje. V současnosti je už palác Lucerna po několika moderních rekonstrukcí, které mu ale neubrali nic z jeho kouzla, právě naopak. Budova i její interiér vypadají stejně dobře, jako v době jejího otevření.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons