• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Slovanská knihovna – centrum slavistické literatury

20.03.2021

Slovanská knihovna působí při Národní knihovně v Praze a její sídlo najdeme v historické budově Klementina. Jedná se o veřejně přístupnou specializovanou knihovnu určenou především pro slavistická studia.

Slavistika

Slavistika je jedním ze základních filologických oborů, jedná se o vědecké poznání jazyků, kultury a dějin slovanských národů. Tato akademická disciplína se formovala během druhé poloviny 18. století a také v průběhu 19. století. Rozvoj slavistiky jako vědního oboru nastal s celkových rozvojem jazykovědy, s rozšířením povědomí o příbuznosti slovanských jazyků a s tím spojeným hledáním shod a rozdílů mezi slovanskými jazyky. V českém prostředí docházelo k rozvoji slavistiky v 2. polovině 18. století. Její vznik zde souvisel s procesem formování identity moderního českého národa, tuto dobu zahrnujeme do období tzv. národního obrození. Mezi významné osobnosti z oblasti slavistiky řadíme například Josefa Dobrovského či Pavla Josefa Šafaříka.

Historie Slovanské knihovny

Vybudování knihovny mělo význam především pro akademický a vědecký život českého národa. Ministerstvo zahraničí založilo v roce 1924 Slovanskou knihovnu, původně s názvem Ruská knihovna ministerstva zahraničních věcí, v té době se v ní nacházelo ruské, ukrajinské a běloruské oddělení. Její vznik se váže k tzv. Ruské akci 20. let 20. století, kterou inicioval Tomáš Garrigue Masaryk a jejímž účelem bylo mimo jiné zakládání institucí pro potřeby emigrantů ze SSSR.

Základ knihovní sbírky položil Vladimir Nikolajevič Tukalevskij, který pro potřeby knihovny věnoval svoji soukromou knihovnu. V roce 1927 bylo rozhodnuto vybudovat oddělení dalších slovanských národů a knihovna byla přejmenována na Slovanskou knihovnu ministerstva zahraničí. Knihovna zprvu sídlila v Místodržitelském letohrádku v Královské oboře v Bubenči, s postupným rozšiřováním knihovní sbírky však bylo třeba hledat nové prostory, v roce 1929 byla přestěhována do historické budovy Klementina a zde sídlí dodnes. Rozvoj knihovny byl přerušen druhou světovou válkou a její stagnace pokračovala ještě počátkem 50. let, postupně byla její činnost obnovena.

Současnost

V době vzniku čítala knihovna na 12 tisíc svazků, dnes se jedná o asi 850 000 svazků. Najdeme zde knihy z oblasti filologie, historie, politologie, etnologie, sociologie aj. Jsou zde uchovány rukopisy i památky slovanského písemnictví. Najdeme tu vzácné archiválie významných spisovatelů jako např. Lva Nikolajeviče Tolstého nebo Petra Jakovleviče Čaadajeva. Většina knihovního fondu je uložena v Klementinu, část se nachází od roku 1996 v Centrálním depozitáři v Hostivaři. Knihovna není pouze správcem slavistické literatury, podílí se také na publikační činnosti v oblasti slavistiky, pořádá ve spolupráci s dalšími pracovišti přednášky a besedy a také organizuje mezinárodní vědecké konference.



Autorka: Isabela
Foto: Licence Creative Commons



Témata




Zařazeno v kategorii

Články


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama