Komunitní zahrady vdechují nový život zanedbaným pozemkům či vnitroblokům velkých měst

Komunitní zahrady jsou místa, která umožňují lidem žijícím ve velkých městech, věnovat se zahrádkářské činnosti. Vznikají na místech, která nejsou využívána. Dokonce se může jednat o vnitrobloky nebo domovní dvorky. Zakládají je ti, kdo nemají vlastní zahradu. Pro veřejnost mají dosti podstatné významy. Kromě toho, že do města navracejí zeleň, nabízejí možnosti neformálního setkávání různých věkových skupin obyvatel, kteří mají stejné zájmy.

Tito lidé společně mohou sdílet svoje zkušenosti nebo je předávat dál. V některých komunitních zahradách se dokonce konají workshopy zaměřené na ekologii a zahradnické dovednosti. Některé komunitní zahrady pořádají i akce, které přímo nesouvisejí se zahradničením. Také jsou vhodnou možností pro relaxaci a odpočinek i během všedních dnů, bez nutnosti dojíždět daleko, neboť se, ve většině případů, nacházejí poblíž bydliště, těch, kdo zde mají svůj vlastní záhonek. V některých komunitních zahradách chovají dokonce i drobné hospodářské zvířectvo.

Počet komunitních zahrad v Česku se stále zvyšuje. Nevíce jich nalezneme právě v Praze nebo v Brně. Velkou roli při jejich budování hraje také podpora měst nebo městských částí. Zahrady bývají otevřené i pro veřejnost.

Některé příklady komunitních zahrad v Praze

Na Praze 7 se nachází komunitních zahrad hned několik. Patří mezi ně Komunitní zahrada Prazelenina. Její součástí je kavárna umístěná v maringotce. Další je pak třeba MetroFarm.

V městské části Praha 11, uprostřed sídliště, se nachází Komunitní zahrada Vidimova, ve které se scházejí rodiny z blízkého okolí. Můžete zde navštívit některý z workshopů nebo zajímavou akci, které se bezprostředně netýkají zahradničení.

Další komunitní zahradu naleznete na Praze 6, na Vypichu. Mezi další pak patří třeba Kokoza.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: www.pixabay.com