Pražské Jezulátko – magická soška, kterou uctívají věřící z celého světa

Ztvárnění Kristova dětství lákalo umělce od nepaměti. Jedním z typů těchto ztvárnění byly drobné, voskové sošky. Již od středověku bylo zvykem tuto malou sošku honosně oblékat, bývá také zobrazována s různými předměty, ať už s ptáčkem, jablkem, knihou, křížem, vinným hroznem nebo jak žehná levou rukou. Boha jako malé dítě uctívali svatý Jeroným či svatý Antonín Paduánský a mnozí další. V období baroka to byla Španělská svatá Terezie z Ávily a právě ve Španělsku se nachází několik sošek Jezulátka, z nichž jedno se dostalo i do Prahy.

Pražský kostel Panny Marie Vítězné

Pražský kostel Panny Marie Vítězné proslul právě díky drobné voskové sošce Jezulátka Milostného a někdy je přezdíván U Pražského Jezulátka. Jak se k nám tato plastika vlastně dostala? Kult Jezulátka u nás sahá do období baroka. Soška měla pocházet z kláštera, odkud jej získala Isabela Manrique de Lara y Mendoza. Ta věnovala Jezulátko jako svatební dar své dceři Marii Manrique de Lara, která si vzala za manžela Vratislava z Pernštejna. Jezulátko jako svatební dar figurovalo také při svatbě Mariiny dcery Polyxeny s Vilémem z Rožmberka, ta si tento dar přinesla do svého druhého manželství se Zdeňkem Vilémem z Lobkowicz. Po jeho smrti Polyxena darovala sošku klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. S touto soškou byly později spojovány mnohé zázraky a modlili se k ní významné osobnosti české šlechty.

Korunka pro Jezulátko od samotného papeže

Soška Pražského Jezulátka je 47 centimetrů vysoká a má pravděpodobně dřevěné jádro potažené látkou a kolem jeho těla je vymodelována dlouhá košilka. Tato soška bývá oblékána do vyšívaných a zdobených látek, různé oblečky Jezulátku věnovali věřící z celého světa. Na hlavu se mu zpravidla umísťují pozlacené korunky a jednu takovou zlatou korunku zdobenou perlami a granáty mu věnoval dokonce papež Benedikt XVI. při své návštěvě České republiky v roce 2009.


Autor: Isabela
Foto: Creative Commons