• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Generace Z: Spása, nebo záhuba společnosti?

13.07.2020

Jako generace Z jsou obecně označováni lidé narození po roce 1995, občas se používají i jiné názvy. Například generace M (multitasking), generace I (internet) nebo také generace 11.září (odkaz na teroristický útok 11. září).

Nevybouřené mládí?

Tato nová generace se narodila do relativně poklidné doby. Klidné dětství jim ale zcela nepochybně vynahrazují události, které se odehrávají během jejich dospívání. Nedávné dění ve světě je tomu důkazem. Hnutí Black lives matter v Americe, nepokoje v Hongkongu nebo třeba hnutí Fridays for future, které se rozšířilo po celém světě. Všechna tato hnutí byla založena nebo výrazně podpořena zástupci právě generace Z.

Z pohledu starší generace se jedná o nevybouřené mládí. Argumentují často tím, že až dnešní teenegeři dospějí, už nebudou na vše tak pospíchat a budou jednat jinak. Samozřejmě – to jaký žijeme život, ovlivňuje každého z nás a je pochopitelné, že v 16 letech máme jiné názory než ve čtyřiceti. Generační spor bude mít ve společnosti vždy své pevné místo. V dnešních dnech je ale velké množství témat, ve kterých se generace názorově míjejí.

Je zajímavé pozorovat, že většina mladých lidí není lhostejná vůči dění ve světě. Nemyslí tedy jen na sebe, především v situacích, kdy jde o jejich budoucnost. Stávkují a zajímají se o klimatickou krizi nejen kvůli sobě. Jisté je, že ne planeta je přece jedna pro všechny. Na protesty hnutí Black lives matter přece vůbec nechodí jen příslušníci Afroamerické rasy, na Gay Pride už také dávno nechodí jen homosexuálové. Svou podporu přijde často vyjádřit i ten tolik ,,obávaný“ bílý heterosexuální muž.

24/7 na telefonu

Sociální sítě jsou velkým tématem. O to více u generace, která vyrostla prakticky s telefonem v ruce. Generace Z už ve většině případů nebere jako svůj hlavní zdroj informací televizi, jako tomu bylo dřív. Teď převzal kormidlo twitter a instagram a do do velké míry ještě facebook, byť jeho popularita mezi mladými upadá. Dříve platilo, že není nic staršího než včerejší noviny. Dnes by se dalo říct, že není nic staršího než jednu vteřinu starý tweet. Žijeme v uspěchané době a všichni se tomu musí přizpůsobit.

V Českém rybníčku se mezi mladými na špičce drží instagram, facebook a youtube. Ve světě je už hlavní doménou twitter a je jen otázka času, kdy se tento boom naplno dostaví i k nám. Na velké popularitě v posledních dvou letech nabývá TikTok, přes který se mimochodem američtí teenageři domluvili a hromadně vykoupili lístky na Trumpův mítink ve městě Tusla v Oklahomě. Znovuzahájení kampaně před prezidentskými volbami se tak proměnilo v řečnění před poloprázdnou halou. Nutno dodat, že za to nemohli jen teentageři, ale také koronavirová krize. Čínská aplikace TikTok je ale například v Indii nově zcela zakázána a Amerika chystá také určitá opatření.

Přibližně 15 % mladých Čechů by si vůbec nedokázalo představit měsíc bez sociálních sítí a zhruba 18 % je považuje za drogu. Nejvíce, zhruba 80 % mladých, je vnímá jako možnost komunikace s ostatními a 38 % je bere jako ztrátu času.  Sociální sítě naučily nynější mladou generaci přemýšlet rychleji a v souvislostech, na druhou stranu jim berou tolik času, že občasný detox by některým neuškodil.

Paradox doby

Na jednu stranu vyrůstají dnes lidé v takovém blahobytu, že mnoho jejich zanedbatelných problémů je zveličených do absolutně nepochopitelných rozměrů a na stranu druhou řeší i globální problémy s velkou váhou.

Podle nových údajů z CDC se míra sebevražd u lidí ve věku 10 až 24 let zvýšila mezi lety 2007 až 2017 o 56 %. Čísla rostou i z dlouhodobého hlediska. To může naznačovat, že právě Generace Z je nejvíce postižena duševními chorobami. Starší generace může přijít s argumenty typu, že v dnešní době má každý druhý nějakou psychickou nebo duševní poruchu a že za jejich mladých let to tak vůbec nebylo. K většímu množství diagnostikovaných problému do velké míry přispívá i debata o duševním zdraví ve veřejném prostoru.

Jedním ze znaků generace Z je i určitá otevřenost. Zatímco dřív bylo jít k psychologovi naprosté tabu, dnes už je to norma, za kterou vás nikdo nebude soudit. I o tom se dají najít zajímavé statistiky. V lednu 2019 uvedlo 37 % amerických mladistvých, že by v případě nouze odbornou pomoc vyhledali. U mileniálů to bylo 35% dotázaných a u generace X procent 26 %. Právě i otevřenost m;že být tím důvodem, proč je celosvětově diagnostikováno více duševních onemocnění, která by se v žádném případě neměla brát na lehkou váhu.

Politika není tabu

Mladé generaci bývají často předhazovány dva argumenty: ,,Ti mladí se vůbec o nic nezajímají“ a ,, Ti mladí se do všeho cpou, ale nic o tom nevědí“. Opět přichází na řadu čísla, která nám pomohou danému problému lépe porozumět. Jedna třetina mladých Čechů se o politiku zajímá alespoň před volbami. Pokud k tomu přidáme i 39 % lidí, kteří se o ni zajímají pravidelně a ty, které politika vůbec nezajímá, nám zbývá 28 %, tedy necelá třetina. Vezmeme-li v potaz, že nejmladším dotázaným bylo i 16 let, je to oproti volební účasti u parlamentních voleb 2017, která činila 60,84%, celkem slušný výsledek. Asi čtvrtina mladých lidí se v posledních dvou letech účastnila nějaké manifestace či demonstrace a zhruba polovina podepsala nějakou petici. Ve stejném průzkumu agentury Behavio vyšlo najevo i to, že 68 % dotázaných půjde v dalších volbách do poslanecké sněmovny volit. Asi není velkým překvapením, že mezi nejoblíbenější tři strany se dostali Piráti, TOP09 a ODS.

Zatímco mladí Češi se drží zhruba na středu politického spektra, v Americe začíná být čím dál tím více teenagerů unaveno dravým a konzumním kapitalismem a začínají se pomalu seznamovat a koketovat s myšlenkou socialismu či komunismu. Od roku 2010 se pozitivní hodnocení socialismu u mladých dospělých pohybovalo kolem 50 %, zatímco u generace X se míra trvale pohybovala zhruba okolo 34% a u nejstarší generace Američanů téměř 30 %. Tyto statistiky pochází z průzkumu Gallup prováděného 1. až 13. října. 2019. U mladých Američanů klesl pozitivní názor na kapitalismus tak moc, že se je dnes se socialismem na skoro stejné úrovni. I přesto v již zmíněném průzkumu 57 % Američanů uvedlo, že socialismus vnímá negativně a 39 % ho vnímá jako pozitivní. Tudíž lehká náklonost k levé straně politického spektra je zatím hlavně výhradou Americké generace Z.

Nechtějí pracovat rukama

To, že dlouhodobě klesá zájem o odborná učiliště a naopak roste zájem o gymnázia a odborné střední školy s maturitou, není žádná novinka. Generaci Z bývá často vyčítáno, že všichni chtějí mít za každou cenu maturitu, i když na to nemají a nikdo se nechce živit řemeslem. Tady je ale nutné se trošku pozastavit nad tím, jak to, že i ti lidé, kteří na to nemají vlohy, byli bez větších problémů přijati na střední školu s maturitou. Myslím, že většina dospívajících by se nějakým způsobem srovnala s tím, že mají výuční list místo maturity. Ale naše dnešní společnost a systém, maturitní vzdělání vyžaduje, vyčítají, by absenci maturitu, nesl hůř. Co se týká práce, jsou mladí Češi rozděleni na dva tábory. Pro 47 % musí být práce smysluplná a přinášet i nějaké hodnoty pro společnost. Pro 51 % není smysluplnost ani zábavnost práce důležitější než vydělané peníze.

Nejistá budoucnost

To, že se systém a přehnaný konzum společnosti musí změnit, pochopila už většina mladých lidí. Již zmiňované protestní hnutí jsou tomu jasným důkazem. A Generace Z nezůstává jen u protestů, 70 % dotázaných uvedlo, že omezuje plasty. 49 % nekupuje balenou vodu a 22 % omezuje spotřebu masa. Ačkoli se to může zdát jako ne až tak velká čísla, je vidět, že mladým nevadí si ubrat trochu ze svého životního komfortu, v zájmu všech ostatních.  Do určité míry by se dalo říct, že je to jen nevybouřené mládí. Na všechny demonstrace a protestní akce organizované generací Z můžeme ale nahlížet i jako na pokus zlepšit společnost a svět, ve kterém žijeme. A to pro generace budoucí.

Kateřina
Foto: www.pixabay.com



Témata




Zařazeno v kategorii

Fejetony