Vyšehrad

Vyšehrad rozhodně patří mezi nejvýznamnější pražské památky. České dějiny se nejednou psaly právě zde. Každý Čech si nejdřív vzpomene na bájné pověsti. Především na tu o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi. Další hodně známá pověst je ta o Krokovi a o jeho dceři Libuši. Právě tam nařídil Krok postavit novou pevnost. Po jeho smrti nechala Libuše vyslat koně, aby nalezl dalšího vládce – Přemysla Oráče.

Prvotní osídlení

Lidská ruka se tohoto místa dotkla již v eneolitu (3-4 tisíce let př. n. l.). Archeologicky byly doloženy dvě různé kultury. Jejich odkazy se dochovaly i v blízkém okolí a na několika místech ve středních Čechách. Rané slovanské osídlení započalo nejdříve koncem 6. století. První doložené podklady o existenci tamního hradiště jsou však až z dob knížete Boleslava II.

Feudální doba a středověk

V druhé polovině 10. století zde působila knížecí mincovna. O dochované mince se taky opírají historikové. Pomohli jim potvrdit i jiné dějepisné podklady. Pozdější kníže Vratislav II. se chtěl vymanit z vlivu svého bratra – biskupa Jaromíra. Měl s ním rozepře. Proto se rozhodl přemístit z Pražského hradu. Na Vyšehradě založil kostel sv. Petra a Pavla. Tehdy jako jediný v Čechách se vymanil z područí biskupství a zodpovídal se pouze Římu. Za jeho vlády byla taky zbudována Rotunda sv. Martina.

Další slávy se Vyšehradu dostalo až za dob Karla IV. Tehdy byl napojen na městské hradby gotického stylu. Hradby měly dvě obrovské brány. Za husitských válek byla zničena Jeruzalémská brána. Dodnes se dochovaly pouze zbytky brány Špička.

Krvavá doba barokní

V rámci pokroku techniky a jiné doby se muselo opevnění přestavit. Starý gotický a pozdně renesanční styl již nevyhovoval novým požadavkům válečnictví. Během třicetileté války se nejslabší místa hradeb opevnila předsunutými bastiony. Celkově tak Vyšehrad dostal zcela nový vzhled. I přes svou odlehlost od hlavních cílů se vojenským střetům úplně nevyhnul. O své se postarali Švédové, kteří ho odstřelovali z děl.

Vyšehrad se později v boji moc neužil. Možná proto má dnes relativně dobře dochovanou architekturu. Během válek o rakouské dědictví tam sídlili Francouzi a následně Prusové. Při odchodu pruských vojsk se ho snažili sami poškodit. To se jim však nepovedlo díky pohotovosti místních obyvatel. Ti včas uhasili vojenské doutnáky.

Moderní časy – moderní potřeby

Později ztratil Vyšehrad svůj vojenský význam úplně. Sakrální stavby a jiné památky byly postupně rekonstruovány do novogotiky. V pokračování odkazu českých bájí byly vysazeny veřejné sady. Vrcholem celé přestavby místa je stavba hřbitova. Jeho největší dominanta je monumentální hrobka Slavín. Dnes je tam pohřbeno nespočet českých významných osobností.

Dnes působí Vyšehrad magickou aurou. Střetává se tam mystická historie, duchové národa a báje s moderním životem občanů. Pražané to dnes berou jako místo inspirace spojeného s relaxujícím odpočinkem v sadech. Kde jinde přeci přijít na nové myšlenky, že? Přestože je dnes toto místo národní kulturní památkou, má svůj vlastní a zajímavý kulturní život. Koncerty a další kulturní akce jsou zaměřeny jak na dospělé, tak i na děti.

Autor: Zdena
Editor: Martin
Foto: www.pixabay.com