Praha v zeleni – zeleň v Praze

Možná bychom se divili, jak moc nás obklopuje zeleň v hlavním městě. Většinou vnímáme ulice, domy, dopravu, nějaký ten parčík. Ale příroda? A přece i v Praze je příroda a zeleň téměř všude kolem nás. Vezměme si například Jelení příkop přímo pod Pražským hradem, úplná džungle. Parků, sadů, zahrad i vinic je tu mnohem víc, než si myslíte.

V roce 2018 srovnala nizozemská společnost TravelBird padesátku velkých měst, jak velkou část v nich tvoří zeleň Praha má podle srovnání Green Cities Indexu velice slušné zastoupení zelené plochy, téměř 57 %! Bylo vypočítáno, že na 1 obyvatele Prahy připadá více než 220 metrů čtverečních zelené plochy, což Prahu řadí na šesté místo ve zmíněné padesátce.

Podle jiných kritérií na tom Praha už tak skvěle není, o čemž svědčí například horší umístění z hlediska ekologie, udržitelnosti a zelené infrastruktury. V žebříčku zelených měst se v roce 2019 Praha umístila mezi 20 sledovanými městy na nelichotivém 24. místě ze 30 (studie společnosti Siemens zpracované u příležitosti klimatické konference v Dánsku). Praha má určitě co zlepšovat, co se týče čistoty vzduchu, vody, dopravy, odpadů a emisí.

Na oficiálních webových stránkách Pražská příroda se uvádí, že se v Praze na rozloze více než 2 220 ha nachází 8 národních přírodních památek, 16 přírodních rezervací, 69 přírodních památek a 12 evropsky významných lokalit. No páni. A je co poznávat.
10 % zaujímají v Praze lesy. Lesoparky, obory, okrajové lesíky. Tak jen mít oči otevřené a narazíme každou chvíli na nějakou zajímavou přírodní památku.

Chloubou města jsou ovšem ZAHRADY a PARKY. V Praze jich máme stovky. Ty nejvýznamnější jsou v historickém srdci Prahy, jedná se například o Černínskou, Františkánskou, Furstenberskou, Bertramku, Hanspaulku, Kanálku, klášterní v Břevnově, Nebozízek, dále zahrady na Vyšehradě, Portheimka, Růžový sad, Santoška, zahrada Strakovy akademie nebo ta u rozhledny Petřín.

Botanické zahrady máme v Praze tři: Malešice, Botanickou zahradu Univerzity Karlovy a Pražská botanická zahrada v Tróji. Zahrada je i naše ZOO. A k tomu parky: Grébovka, Stromovka, Petřínské sady, Vítkov, Letenské sady, Hradčanské náměstí, Chotkovy sady, Riegrovy sady, Folimanka, Vojanovy sady, Ladronka, Kampa, Karlovo náměstí a vlastně i Václavské náměstí. Sadovou úpravu mají přece i hřbitovy: Starý židovský hřbitov, Olšany, Malostranský hřbitov na Smíchově a další.

A pak tu máme ty méně slavné, ale četné zahrady a parky, někdy hojně navštěvované. Například Prokopské údolí, Divoká Šárka a obora Bílá Hora, klenoty Prahy, jindy všeobecně méně známé, snad jen podle jména, i pozapomenuté. Známe všechna ta místa? Balabenka, Xaverovský háj, Chuchelský háj, Dívčí hrady nebo Prosecké skály?

A vinice? To je výzva! Procházka spojená s degustací příjemného moku, co říkáte? Současné pražské vinice s letitou tradicí jsou Salabka, Svaté Kláry, Máchalka, Grébovka, Svatováclavská na Pražském hradě, Modřanská a Vyšehrad. Kromě upravené zeleně a vlastních zahrad obklopující vilové čtvrti rezidenčního typu (Střešovice, Vinohrady, horní Smíchov) nebo někdejších venkovských osad jako Horní a Dolní Počernice existuje dále celá řada staronově zřizovaných až módně vyhlížejících vnitrobloků s romantickou zelení na Žižkově, Letné a dalších dříve industriálních částech města.

A v neposlední řadě jsou tu zahrádkářské kolonie, které byly zřizovány od poloviny 19.století a které také plní nepopiratelnou funkci v životě města. Jedná se  o zhruba 300 osad, zaujímajících rozlohu 730 hektarů. Skutečně je to svět sám pro sebe. A zájem o to, vlastnit svou zahrádku, zejména po koronavirové krizi, neobyčejně vzrostl a bude tomu i nadále. Detailněji by stálo za to zmínit se o přinejmenším 4 lokalitách: Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř. Nejstarší je zahrádkářská kolonie na Libeňském ostrově, největší v Lipenci, nejmenší pak Holyně - Ve skalách. Novým fenoménem doby je také zřizování tzv. komunitních zahrad se svým systémem kompostování, které se staly místem setkávání a relaxace s možností vypěstovat si vlastní zeleninu, květiny, bylinky. Ke koloritu Prahy patří také nedílně farmářské trhy s nabídkou pro pěstitele všeho druhu.

Zelená má prostě v Praze zelenou. Zelená obohacuje naše smysly, uklidňuje oči, mysl, duši. Příroda nám dává ochutnat celou paletu vůní, zvuků, obrazů, a dotyků i chutí. A ta pražská nám dodává pocit bystření ducha. Přírodní genius loci se snoubí se svébytnou pražskou kulturou. Pražská zeleň způsobuje probuzení nových pocitů sounáležitosti, a to my jako Pražané (ale mnohdy i jako turisté) dokážeme náležitě ocenit.

Foto: www.pixabay.com