• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Státní svátky – znáte je všechny?

25.12.2020

Státním svátkem si spousta lidí představí den, který můžou plně zasvětit zaslouženému odpočinku. Kdo rád jednou za čas nevypadne z rutiny a nedopřeje si spánek až do poledních hodin, trochu rodinné pohody, nebo čas strávený s přáteli? Zaručeně každý si rád dopřeje trocha času pro sebe. Víte však, jaká je záminka toho, že právě v tento den vám nařídil šéf volno? Vše má svůj důvod, tak se pojďme obohatit pár informacemi o historicky založených státních svátcích.

Obnova samostatného českého státu – 1. ledna

Před rokem 1993 jsme nebyli republika, jakou známe dnes. Pokud jste někdy cestovali na jih, tak jste od starších pánů mohli zaslechnout: ,,To jsou turisti z Československa!" Stáříci nebyli tak daleko od pravdy, jelikož do 31. 12. 1992 jsme skutečně Československo byli. Bohužel, každá země se upínala jiným směrem a sledovala jiné politické ideály, což byl hlavní důvod rozpadu. K vytvoření samostatných státu dospěla tehdejší vládní reprezentační, za Čechy ODS a za Slováky HZDS.

Přípravy na osamostatnění probíhaly několik dlouhých měsíců, ale nakonec se vše úspěšně zvládlo. V Čechách byl zvolen prezidentem opětovně Václav Havel, v platnost vyšla nová měna a vše se zdálo, že pojede jak po másle. Zajímavost na závěr, 1. 1. je jeden z mála dní, kdy se udělují státní vyznamenání.

Svátek práce – 1. 5.

Počátek tohoto svátku budeme muset hledat až za oceánem. 1. května roku 1886 v USA proběhla stávka, kde dělníci chtěli prosadit zkrácení pracovní doby a vydobýt si lepší pracovní podmínky. Celé hnutí zorganizovalo anarchistická redakce the Alarm. O pouhé dva dny později následovalo povstání Chicagských deníků, které skončilo obřím fiaskem.

Přesuneme se však zpátky k nám a to k dobám minulého režimu. Socialistický 1. máj sloužil jako jedna velká propaganda komunismu. Konaly se extravagantní průvody, slavilo se ve velkém a na závěr promlouvali největší hvězdy tehdejší politické scény. Na první pohled to nezní vůbec zle, ale jakmile si uvědomíte, že den volna jste strávili máváním vlaječkou jako zběsilý na Střeleckém ostrově, tak uvážíte, zda-li se skutečně jednalo o volný den.

Dnes, naštěstí můžeme naložit s volným časem, jak sami uznáme za vhodné. Zamilovaní hledají rozkvetlou třešeň, rodiny pořádají výlety a politikové se zkouší zviditelnit a nenuceně prezentovat svou kampaň.

Den vítězství – 8. 5.

Napovíme, že toto vítězství se událo v roce 1945, ve stejný rok jako konec 2. světové války. Nešlo tedy o nic jiného než o poražení nacistů a kapitulaci německých vojenských sil. Dnes svátek připadá na 8. 5. a v kalendáři je označen pod názvem ,,Den vítězství".

Vzpoura pražského povstání začala již tři dny před samotným svátkem.Češi se postavili okupantům a začali Němce nemilosrdně vyhánět. Opět nakoukneme do socialistického okénka. I tento svátek minulý režim ovlivnil a to dokonce o jeden celý den. Praha se od Němců prakticky osvobodila sama 8. května, ale ruské tanky přijeli až 9. a s nimi i oficiální vysvobození. Komunisté tento den připomínali jako velké hrdinství ze strany Ruska. Moderní doba kvůli historickým událostem dohodla, že svátek bude oficiálně přesunut na 8. května a tak tento svátek slavíme dodnes.

Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje – 5. 7.

Opustíme novodobé dějiny a vrátíme se v čase na Velkou Moravu do 1. století našeho letopočtu, kdy lidé nadšeně očekávali příchod bratří že Soluně. Metoděje a Konstantina, později známého jako Cyrila. Jejich příchod vyžádal tehdejší kníže Rostislav. Důvodem byl žalostný stav vzdělání jeho poddaných.

Po jejich příchodu se vzdělanost ve státě radikálně změnila. Nejen že bratři naučili Slovany naslouchat slovu božímu a ucelili jejich jazyk, dokonce pro každou hlášku vytvořili příslušné písmenko. Tehdejší abecedě dali název hlaholice. Věrozvěsti se na našem území zdrželi vskutku dlouho a stali se tak součástí našich nejranějších dějin.

Den upálení mistra Jana Husa – 6. 7.

Kariéra tohoto reformátora nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Na oplátku za vytrvalost a ochotu zemřít pro jeho myšlenky, získal čestné místo v našich učebnicích dějepisu a literatury. Mnozí si určitě ze základní školy pamatujete, že šlo o důležitého jazykovědce.

Co udělal pro náš jazyk tak převratného? Zbavil nás zbytečných písmenek, která přeměnil na diakritiku, jež známe dnes. Sepsal několik slavných děl jako například ,,O církvi" a kritizoval tehdejší přístup církve obecně. To se duchovní moci samozřejmě příčilo, tak Husa označili za kacíře a zakázali mu kázat v Praze. Po jeho smrti začaly husitské války, které se snažili bojovat za Husovi ideály. Upálen byl 6. 7. 1415 v Kostnici, poněvadž neodvolal svá tvrzení. Proto si jeho smrt každoročně připomínáme. Není první, ani poslední česká osobnost, kterou vlastní lidé neocenil tolik, jak by si zasloužila.

Den české státnosti – 28. 9.

Další naší významnou osobností, ke které se vztahuje významný den v kalendáři je svatý Václav. Stejně jako u Jana Husa, nejde o žádnou šťastnou událost, jelikož i tedy vzpomínáme na smrt velké osobnosti. Václav byl český kníže, jenž se zasloužil o šíření křesťanství a celkový rozkvět kultury v našich zemích. Zemřel mučednickou smrtí rukama mladšího bratra Boleslava. Žil poměrně dlouhý a spořádaný život, byl velmi hodný člověk, spravedlivý vládce a oddaný křesťan. Později byl prohlášen za svatého a dnes jeho památku uctíváme v podobě státního svátku

Vznik samostatného československého státu – 28.10.

Oslavy české samostatnosti jsou již za námi, tak otočme list a pojďme oslavit pro změnu vznik samostatného Československa!

Rok 1918 znamenal hodně převratů sám o sobě. Skončila velká válka, spousta zemí se zasloužila o samostatnost a my měli to štěstí patřit mezi ně, v čele s Tomášem Garriguem Masarykem. Přípravy na založení samostatného státu se však táhly velmi dlouho. Je dosti úsměvné, že v den kdy byla vyhlášena nová republika, nebyl v Čechách přítomen nikdo z můžu, kteří celou dobu o tento cíl urputně usilovali. Hovoříme o T. G. Masarykovi, E. Benešovi, K. Kramářovi a M. Štefánikovi. Udržet tento stát pod kontrolou nebylo jednoduché. Vláda čelila mnoha vnitřním problémům i vnějšímu nátlaku. Přišla ekonomická krize a těsně za ní i válka. Zkrátka, nebylo to jednoduché.

Den boje za svobodu a demokracii – 17.11.

Není státní svátek, kdy se ve vzduchu mísí tolik emocí než právě 17. listopadu. Lidé se spolčují, vyráží spolu do centra Prahy a debatami připomínají pád komunistické vlády, brutalitu a především odvahu tehdejší veřejnosti, která v čele s Havlem vydobyla demokracii.

Shrneme-li dění nějak v kostce, vše začalo v pražských ulicích na Národní třídě, kdy ozbrojené jednotky pomlátili řadu nevinných studentů. Na tuto událost se nabalily další demonstrace a protesty, které vedly k pádu komunismu. Zraněných bylo spousty, ale ve finále reforma přiběhla poměrně hladce, proti revoluci nazýváme sametovou.

Autor: Denny
Foto: www.pixabay.com



Témata




Zařazeno v kategorii

Články


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama