• Na prahu Prahy - magazín, akce, události, zajímavosti, místa a firmy - 1

Dopady pandemie na lidskou psychiku

01.03.2021

Potřebujeme být propojení s lidmi, abychom cítili, že jsme naživu. Teprve sdílení s druhými nám umožňuje prožívat sebe sama, svoji identitu, tedy být lidmi.

Během pandemie ale přicházíme nejen o sociální kontakty. Naše duševní zdraví zažívá v posledním roce nebývalý nápor. Ať už nás stresuje jen samotný výskyt nemoci covid-19 nebo to že nám krachuje živnost nebo nám chybí obyčejné setkávání s přáteli. Pandemie a obtíže s ní spojené (lockdown, uzavření škol, omezená mobilita atd.) jsou pro spoustu z nás největším souvislým náporem na psychické zdraví, jaké za svůj život zažili. Pojďme se tedy ve zkratce podívat na některá data, která nám mohou pomoci problematice lépe porozumět.

S duševním onemocněním se během jarní pandemické uzávěry potýkala skoro třetina populace. Pro představu – v roce 2017 to byla pětina. Podle květnového výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví šlo o 29,63 procenta. Depresí přibylo trojnásobně, ve výzkumu je přiznalo 11,7 procenta lidí. Vzrostly stavy úzkosti, strach z kontaktu s jinými lidmi a případy panické poruchy. Současná situace je tak neúnosná, že sebevražedné myšlenky přiznalo o osm procent lidí více než v roce 2017. Tento výzkum byl proveden na jaře 2020 a znovu zopakován na konci roku. Není asi překvapením, že vzhledem k dlouhé, táhlé a únavné situaci, ve které se nyní nacházíme, byl zaznamenám ještě drobný nárůst, téměř ve všech sledovaných problematikách

Podle britského Centra pro duševní zdraví bude v příštích letech vyžadovat péči kvůli úzkostem asi 1,3 milionu lidí, kvůli depresím pak ještě o půl milionu více. Jedná se přitom o osoby, které v minulosti odbornou psychiatrickou pomoc nikdy nevyhledaly. Podle odborníků hrozí deprese a úzkostné stavy i u dětí. Nejpravděpodobnějším důvodem je dlouhodobá společenská a sociální izolace nebo v horších případech úmrtí někoho z rodinných příslušníků. Dětský psychoterapeut Peter Pöthe upozornil taky na negativní dopady uzávěry a distanční výuky na vývoj dětí, zejména těch mezi devátým a desátým rokem, pro jejichž duševní zrání je kontakt s vrstevníky nezbytně důležitý.

Tyto argumenty mohou mnozí politici používat jako pádné v diskusi o zmírňování opatření, především pak otevírání škol. Takovéto bezhlavé jednání by ale mohlo vést k opětovnému zhoršení situace. Lidé by pak propadli pocitu, že pandemie absolutně není pod kontrolou a jejich psychické rozpoložení by se naopak zhoršilo. Jak jsem již zmiňovala jedním z faktorů obecné duševní nepohody mezi lidmi, je i fakt, že pokud se vy nebo někdo z vašich blízkých covidem nakazí, bude mít těžký průběh a bude muset být hospitalizován, pravděpodobnost, že se za ním do nemocnice podíváte, je opravdu téměř nulová. Spoustu lidí pak umírá samo bez blízkých a ani na poslední rozloučení formou pohřbu nemohou kvůli omezením přijít všichni ti, kteří by za normálních okolností přišli.

Odborníci mimo jiné dále upozorňují na zvýšené riziko potřeby užívání návykových látek (alkohol, tabák atd.) Prodej alkoholu v restauracích se během koronaviru sice o 2,2 miliardy propadl, zato prodej obyčejného „lahvového“ alkoholu během karantény o 0,2 miliardy navýšil. Pandemie proměnila i drogovou scénu za období od 1. ledna do 31. května vzrostl počet případů nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů pro sebe v 406 na 421 případů.

Každý z nás pociťuje sám na sobě důsledky aktuální situace, ale nikdo se s nimi nemusí vypořádávat sám. Pokud se tedy po psychické stránce necítíte nejlépe, není žádná ostuda vyhledat odbornou pomoc, ušetříte tak trápení sobě i svému okolí. Nezbývá než popřát hodně sil do následujících pandemických měsíců.

Autorka: Kateřina
Foto: www.pixabay.com



Témata




Zařazeno v kategorii

Fejetony


REALITY

Nejhledanejší témata

TOP 10

Přidej se k nám na FB

Mohlo by vás zajímat

Doporučujeme

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama