Odpadu během pandemie přibylo, nejen v Praze

Během koronavirové pandemie šla všechna ostatní témata jak v médiích, tak v reálném životě, trochu stranou. Třídění odpadu bohužel není výjimkou. V posledních měsících nám navíc přibyl nový druh odpadu, a to sice odpad takzvaně covidový. Pod tímto novým pojmem rozumíme roušky, rukavice, lahvičky od dezinfekcí a jiné znečištění s pandemií spojené.

Více roušek než ryb?

Ochránci přírody varovali, že pandemie koronaviru by mohla vyvolat prudký nárůst znečištění oceánů, což by ještě zvýšilo nadbytek plastového odpadu, který už teď ohrožuje mořský život. Francouzská nezisková organizace Opération Mer Propre, jejíž činnost zahrnuje pravidelné sbírání odpadků podél Azurového pobřeží, začala koncem června bít na poplach. Potápěči v této oblasti totiž našli desítky jednorázových roušek, rukavic, lahviček od dezinfekce a mnoho dalšího “covidového odpadu“. Tento objev poukazuje na nový druh znečištění, který se začíná rozmáhat poté, co miliony lidí začaly v důsledku pandemie opět hojně používat jednorázové plasty.
Právě jednorázové obaly a sáčky, zažívají během pandemie žně, jelikož lze díky nim v obchodech zajistit bezpečný nákup. Nemůžeme mít nikomu za zlé, že například při nákupu pečiva použije jednorázovou igelitovou rukavici, jak se po něm žádá. To je naprosto v pořádku a daný člověk se chová nanejvýš zodpovědně. Pokud si pak ale svou housku zabalí do dalšího jednorázového igelitu logicky se množství vyprodukovaného odpadu oproti, době před krizí dvakrát zvětší. Pokud tedy chceme v této těžké době alespoň “zůstat tam, kde jsme byli“ a neprodukovat dvakrát tolik plastového odpadu (myšleno za jeden nákup), můžeme si nosit sáčky vlastní, nikoho tím neohrozíme a ještě přispějeme ke snížení vyprodukovaného odpadu.

Jak nakládat s použitou rouškou

Na stránkách Ministerstva životního prostředí najdeme tuto informaci ,,Použité jednorázové ochranné pomůcky, jako jsou roušky, respirátory či rukavice, patří jedině do směsného odpadu. Předtím je potřeba je umístit do sáčku, ten pevně zavázat, a pak dát do dalšího sáčku a opět zavázat. Tím se zabezpečí náhodné rozvázání uzlu, aby byly maximálně chráněni všichni, kteří s odpadem zacházejí.“

Pokud by každý jeden z nás svou jednou použitou roušku dal do dvou igelitových sáčků a poté vyhodil, za chvíli bychom se dostali do obrovských čísel. Samozřejmě se nejedná o apel, abyste používali jednu a tu samou jednorázovou roušku víckrát a nebo snad dokonce nenosili roušky vůbec. Touto myšlenkou se snažím naznačit, že stejně jako bychom se měli snažit omezit jednorázové plastové obaly, měli bychom se zamyslet nad tím, zda nejsou lepší doma vyrobené látkové roušky, které po použití vyvaříme a můžeme je nosit znovu.

My jsme zavření doma a příroda ožívá

Asi nikomu z nás neutekla zpráva, že během první vlny koronaviru byli v Benátkách spatřeni delfíni. Tento případ ale není vůbec ojedinělý. Díky snížené úrovni lidského rušení a světelného znečištění byly na pobřeží Bengálského zálivu či v Turecku spatřeny mořské želvy jak kladou vejce právě na místech, kde se dříve nevyskytovaly. A například ve Spojených státech poklesly během března a dubna smrtelné srážky vozidel se zvířaty, jako jsou jeleni, losi, sobi, medvědi a pumy o 58 %.

Dalším faktorem, který se dá během pandemie pozorovat, je snížení znečištění ovzduší. Centrum pro výzkum v oblasti energetiky a čistého ovzduší oznámilo, že metody, které snižují riziko šíření koronaviru, jako je karanténa a zákaz cestování, mělo za následek 25% snížení emisí uhlíku v Číně. V prvním měsíci nuceného přerušení výroby Čína snížila produkci oxidu uhličitého o 200 milionů tun, a to v důsledku snížení letecké dopravy, rafinace ropy a spotřeby uhlí. Jeden vědec z Evropského statistického úřadu odhadl, že toto snížení může zachránit nejméně 77 000 životů. Sarah Ladislaw z Centra pro strategické a mezinárodní studie však tvrdila, že snížení emisí v důsledku hospodářských útlumů by nemělo být považováno za prospěšné, přičemž uvádí, že čínské pokusy vrátit se k předchozímu tempu růstu uprostřed obchodních válek bude svůj dopad na životní prostředí naopak zhoršovat.

Návrat k normálu

Dříve nebo později se nám podaří vrátit zpět do běžného života. Je ale nesmírně důležité, abychom se v honbě za dohnáním ekonomických a materiálních ztrát nezapomínali ohlížet i na to, čeho jsme byli na jaře a do jisté míry i teď svědky. Příroda si bez nás odpočinula a na některých místech zregenerovala rychleji, než se dalo čekat. Nevraťme se tedy zpět k extrémně materialistickému a konzumnímu způsobu života za cenu nenávratných ztrát a zničení planety.

Autor: Kateřina
Foto: www.pixabay.com